Úhyn zvířete v péči veterinární kliniky

Mnohá tuzemská média v druhém lednovém týdnu zaplavily články o tom, jak herečka Kateřina Brožová přišla o svého milovaného psa, kterého v dobré víře svěřila do péče veterinární kliniky VETINO Jaggy Praha. Následné vyjádření kliniky mnoha majitelům na klidu nepřidalo a spustilo lavinu otázek, jak je to s odpovědností za svěřené zvíře.

Kateřina Brožová, majitelka devítiletého rhodéského ridgebacka Jordyho, se před odjezdem na plánovanou dovolenou, rozhodla svého psa svěřit do péče renomované pražské kliniky Jaggy, patřící do portfolia miliardáře Chrenka, v domnění, že její pes, vyžadující pravidelnou medikaci, bude po dobu její cesty v nejlepší péči. Mimo jiné i s ohledem na nemalé náklady spojené s hospitalizací na této klinice, se domnívala, že mu bude poskytována maximální možná péče. Jaký to musel být šok, když jí 10. ledna bylo oznámeno, že klidný, devítiletý pes utekl a následně byl sražen vlakem, což vedlo k jeho bezprostřednímu úhynu, si jen těžko představit. Podle ohlasů v médiích to však není první případ na této klinice.

 „Vše vzniklo tak, že veterinární sestra, která vykonávala noční službu, chtěla velkým psům dopřát více pohybu, a tak je převáděla do většího výběhu. Během několikametrové nechráněné trasy mezi výběhy se jí jeden ze psů vytrhl, utekl a bohužel se ho již nepodařilo chytit,“ uvedl ve svém vyjádření ředitel této kliniky MVDr. Vojtěch Novák, uveřejněném v deníku eXtra.cz.
Pokud tomu opravdu bylo tak, jak uvádí ředitel kliniky ve svém prohlášení, je velmi zarážející, že manipulace tohoto charakteru s hospitalizovanými zvířaty provádí jedna osoba a navíce v prostorech, které nejsou zajištěny proti úniku zvířat.

Na otázky ohledně odpovědnosti za zvíře svěřené do péče veterinární kliniky nám v obecné rovině odpověděl JUDr. Jakub Kanický, které se ve své advokátní i akademické činnosti ochraně zvířat věnuje.

  1. Dle zákona je chovatelem každý, kdo zvíře nebo zvířata vlastní nebo drží, anebo je pověřen se o ně starat, ať již za úplatu nebo bezúplatně, a to i na přechodnou dobu, uvádí veterinární zákon. Jak tomu v případě hospitalizace zvířete?

    Veterinární zákon ukládá povinnosti různým osobám, mj. těm, které souhrnně označuje jako chovatele. Chovatele vymezuje zákon skutečně široce a je jím nejen třeba vlastník zvířete, ale i ten, kdo byl pověřen se o zvíře starat přechodně (např. v době nepřítomnosti vlastníka) nebo zvíře jen “drží”. To by mohlo evokovat, že i např. veterinární lékař v případě hospitalizace zvířete je jeho chovatelem.
    Na druhou stranu když se podíváme na ustanovení veterinárního zákona, která chovatelům ukládají povinnosti, zákon tu zjevně rozlišuje mezi chovateli “v běžném slova smyslu” a veterinárními lékaři, když např. stanovuje, že je chovatel povinen sledovat zdravotní stav zvířat, v odůvodněných případech jim včas poskytnout první pomoc a požádat o odbornou veterinární pomoc. Vedle toho navíc máme trochu jinak formulovanou definici chovatele v zákoně na ochranu zvířat proti týrání. Pojem chovatele tak ke škodě věci není v těchto dvou zákonech vymezen jednotně ani zcela jednoznačně, což bohužel stěžuje orientaci v právní úpravě. To, zdali je v konkrétním případě určitá osoba nositelem nějaké povinnosti ve vztahu ke zvířeti, je proto nutné posuzovat individuálně s přihlédnutím ke kontextu a účelu daného ustanovení zákona.
    V případě hospitalizace zvířete na veterinární klinice v obecné rovině nese odpovědnost za zajištění dodržování zákonných povinností především provozovatel kliniky. Ten by měl v rámci provozu kliniky zavést taková opatření, aby k porušování povinností nejlépe vůbec nedocházelo. Tím však nemusí být vyloučena odpovědnost konkrétního veterinárního lékaře či jiného personálu, který nějakou svou povinnost poruší. Nelze to však zobecňovat, vždy bude záviset na konkrétních okolnostech případu.

  2. Kdo je v případě poškození v podobě ujmy na zdraví či úhynu zvířete hospitalizovaného na veterinární klinice odpovědný za vzniklé škody a na kom lze uplatnit náhradu takovéto škody?

    K náhradě škody bude povinen zpravidla především ten, kdo kliniku provozuje. Mnohdy provozovatel kliniky ve smlouvách s veterinárními lékaři, kteří na klinice působí, i výslovně ujednává, že v případě, že klient kliniky uplatní nárok na náhradu škody, bude v těchto věcech jednat primárně provozovatel kliniky, popř. veterinární lékař podle pokynů provozovatele kliniky. To nutně neznamená, že by pak nějaký nárok neměl provozovatel kliniky vůči např. veterinárnímu lékaři či jinému personálu, to opět závisí na okolnostech případu. A na okolnostech případu také záleží, zdali se klient kliniky bude moci náhrady škody domáhat také vůči konkrétní osobě z kliniky, která škodu způsobila.
    Nejvyšší soud poměrně nedávno rozhodl, že pokud škodu způsobí zaměstnanec, pak se poškozený může domáhat její náhrady pouze vůči zaměstnavateli (tj. zpravidla provozovateli kliniky), a nikoli přímo vůči zaměstnanci. V případě jiných osob než zaměstnanců je právní posouzení složitější.

  3. Poškozený v případě, jaký je popsán v úvodu tohoto článku, se tedy může domáhat náhrady škody. Na jakém principu se provádí vyčíslení škody v případě poškození zdraví či úhynu zvířete? Jak soudy posuzují nemajetkovou újmu, zvláště když zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor?

    V podobných případech bude dána především povinnost k náhradě majetkové újmy (škody). Ta může mít různé podoby. V případě, že je zvířeti v důsledku pochybení způsobena “jen” újma na zdraví, bude se jednat např. o účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete, a to i když podstatně převyšují cenu zvířete, pokud by je vynaložil rozumný chovatel v postavení poškozeného. V případě úhynu zvířete se nahrazuje také cena zvířete. Lze se ale domáhat i náhrady další majetkové újmy, např. účelně vynaložených nákladů spojených s pochováním zvířete nebo za určitých podmínek i jiných nákladů. Vedle majetkové újmy se lze za určitých okolností domáhat i odčinění nemajetkové újmy. Ztráta zvířecího přítele totiž člověka velmi bolestivě zasáhne. Je tak možné domáhat se i odčinění tzv. osobního neštěstí, avšak pouze tehdy, odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné. Nebude to tak tedy vždy. Co je mi známo z dosavadní praxe nižších soudů, tak tyto soudy posuzují zákonné podmínky pro odčinění osobního neštěstí spíše přísně. Navíc i v případech, kdy soudy odčinění nemajetkové újmy přiznaly, setkal jsem se s tím, že se jeho výše pohybovala mnohdy kolem 10 až 20 000 Kč. V konkrétním případě může být odčinění osobního neštěstí podle okolností i vyšší, nicméně zatím se ubíráme spíše tímto směrem. Peníze nikdy nemohou nahradit ztrátu milovaného zvířete, nicméně je otázkou, zdali nejsou uvedené částky nepřiměřeně nízké v případě usmrcení zvířecího člena rodiny v důsledku např. hrubě nedbalého jednání. Ačkoli tedy došlo k určitému posunu v tom, že i občanský zákoník chápe živé zvíře ne jako věc, ale jako smysly nadaného živého tvora, nároky zejména při usmrcení zvířete se někdy mohou jevit jako poměrně omezené, zejména pokud pro nás bylo zemřelé zvíře vším.

    Děkujeme za právní shrnutí. Více problematiku újmy na zdraví či úhynu zvířete v průběhu hospitalizace rozebereme s JUDr. Jakubem Kanickým v připravovaném webináři.

Zdroje:

Smutný konec pejska Kateřiny Brožové: Veterina, která přivodila jeho smrt, vydala vyjádření. eXtra.cz. [online] 2024-1-11 [cit. 2024-1-23]. dostupné online

Zákon č. 166/1999 Sb., veterinární zákon.

Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

23/01/2024

Autor: Mgr. Ondřej Cvejn
Epilepsie u psů

Epilepsie u psů

Toto poměrně rozšířené onemocnění se může vyskytnout u psů různých plemen a věkových skupin, ačkoliv některá plemena jsou náchylnější k výskytu epilepsie než jiná. Epileptické záchvaty mohou být pro majitele i psa náročné a vyžadují odbornou veterinární péči....

číst více
Taxis, sport nebo týrání?

Taxis, sport nebo týrání?

Velký Taxisův příkop, neboli Taxis, čtvrtá překážka Velké pardubické, je znám nejen příznivcům dostihovému sportu, ale s ohledem na vysoký počet fatálních zranění a úhynů špičkových dostihových koní, i široké veřejnosti. Nejinak tomu bylo i v letošním 133....

číst více
Zdravé štěně

Zdravé štěně

Značná část zájemců o pořízení psa v dnešní době již zvažuje výběr plemene s ohledem na společné soužití, kdy posuzuje svůj životní styl a aktivity s potřebami a zájmy jedinců daného plemene. Smyslem takového výběru je zpravidla společné, dlouhé, spokojené soužití....

číst více
Kanada zakázala testování kosmetiky na zvířatech

Kanada zakázala testování kosmetiky na zvířatech

Jak informuje zpravodajský server CNN, Kanada se oficiálně připojila k dalším více než 40 státům, které zakazují testování kosmetiky na zvířatech. „Ochrana zvířat před utrpením a smrtí v důsledku testování kosmetiky je něco, o co žádalo spoustu Kanaďanů a co můžeme...

číst více
Ochrana před útoky žraloků

Ochrana před útoky žraloků

Je tu sezóna letních dovolených, a tak se opět v tuzemských médiích objevují zprávy o napadení pokojně se koupajících turistů žralokem. Souhrnná celosvětová statistika sice neexistuje, ale na základě studia dostupných zdrojů stávající stav nelze za stoupající trend...

číst více
Vlčí smečky na Šumavě

Vlčí smečky na Šumavě

Vlkům se na Šumavě daří, rozmnožují se, zvyšuje se počet jejich teritorií,  a jak dokládá cílený monitoring, nejsou hrozbou pro hospodářská zvířata. Návrat vlků Před šesti lety bylo v oblasti centrální Šumavy potvrzeno první vlčí teritorium, nazvané podle této...

číst více
Vzteklina na Slovensku po 7 letech

Vzteklina na Slovensku po 7 letech

Během října a listopadu by zaznamenán výskyt vztekliny v několika evropských zemích včetně sousedního Slovenska. Nákaza se objevila také ve Francii, Maďarsku, Rumunsku a Moldavsku, jak informovala Státní veterinární správa. Česká republika je od roku 2004 mezinárodně...

číst více

Poradna

Ptáte se...

  • Co je považováno za týrání zvířat?
  • Je možné doma chovat medvěda?
  • Za jakých podmínek mohu pohřbít psa nebo jiné domácí zvíře na zahradě?
  • Kdo a při jakém počtu musí oznamovat chov psů?
  • Jsou stanoveny nějaké podmínky pro převoz koně?
  • Našel jsem zraněnou srnku, mohu si ji nechat na zahradě?

Více

Partneři a sponzoři