Rychlý nástup letního počasí s tropickými teplotami znamená pro řadu majitelů psů, koček i dalších domácích mazlíčků výzvu k cestě k vodě, na chatu či za přáteli. Přestože již o tom byla napsána řada článků, je s ohledem na stále se opakující případy z ordinací veterinárních lékařů nutno připomenout, že i zvířatům hrozí přehřátí, které může skončit i smrtí.
„Vždyť jsem si odskočila jen nakoupit“, tvrdila majitelka psa ponechaného v autě strážníkům přivolaným všímavým kolemjdoucím. Auto však funguje jako skleník a ani pootevřená okénka tomu nijak nezabrání. Odstavení auta do stínů růst teploty také nijak výrazně nezmírní. Horké počasí i bez dopadajících slunečních paprsků vyvolá skleníkový efekt, který má za následek rozpálení všech povrchů a extrémní nárůst teploty překračující až 70 °C.
Tuto skutečnost si neuvědomují mnohdy ani ti, kteří by odborné znalosti postrádat neměli, jak naznačuje případ úhynu služebního policejního psa na Vysočině. Německého ovčáka Alexe, jak informovala mainstreamová média, nechal policista v tropických vedrech v autě jen s mírně pootevřenými okénky více než dvě hodiny. I přes zásah svědků se psa zachránit nepodařilo. Policista je tak podezřelý z týrání zvířete, za což mu hrozí až tři roky vězení. Případ aktuálně řeší Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).
Tělesná teplota a její regulace
Savci, včetně lidí, a ptáci se označují jako homoiotermní, tedy se stálou tělesnou teplotou. Tělesné funkce spojené s chemickými reakcemi v těle jsou závislé na teplotě. Běžné rozpětí tělesné teploty psů je 37,9-39,5 °C, koček 38,1-39,2 °C. Za účelem udržení tělesné teploty v optimálním rozsahu mají savci i ptáci vyvinutou řadu termoregulačních systémů. Tyto systémy však jsou u jednotlivých druhů odlišné, a tak majitel zvířete nemůže usuzovat, že když se necítí špatně on, zvíře netrpí.
Významným faktorem ochlazování je ztráta tepla odpařováním neboli evaporací. Lidem pomáhá k ochlazení ve velké míře pocení. U domácích zvířat je však výskyt ekrinních žláz vzácný. Psi a kočky mají tyto žlázy pouze na prstních polštářcích. Pro termoregulaci tak nemají žádný praktický význam, pouze zvlhčují povrch polštářků a zlepšují jejich přilnavost při pohybu.
Zvířata se tak zpravidla zbavují vody za účelem ochlazení, zrychleným dýcháním (termická polypnoe), kdy je voda obsažena v zahřátém vydechovaném vzduchu. Neúčinnější a nejviditelnější je to u psů. Zde je proto nutné upozornit majitele psů na výběr vhodného košíku, pokud jsou například při cestování veřejnou dopravou povinni ho použít. Tomuto tématu se budeme věnovat detailněji v samostatném článku. Podstatou však je, aby pes mohl bez problému dostatečně otevřít tlamu a dýchat.
Příčinou hypertermie však nemusí být pouze ponechání zvířete v uzavřeném prostoru, ale obecně i vysoká teplota vzduchu, nadměrné sluneční záření, nedostatečný příjem pitné vody, jakož i nadměrná fyzická aktivita za teplého počasí.
Příznaky hypertermie (přehřátí, úpalu, úžehu)
- velmi rychlé povrchové dýchání
- suchý a horký čenich, suché sliznice, červené dásně a jazyk
- odmítání pohybu, dezorientace, nervozita
- zvýšená tepová frekvence
- zvýšená tělesná teplota
Pokud takovýto stav není ihned řešen, následuje stupor (absence spontánního pohybu, ztuhlost, zrak upřený do neurčita) a koma.
Jak bezpečně a účinně zchladit přehřáté zvíře
Mezi základní kroky, které může každý majitel zvířete ihned sám realizovat, patří:
- okamžité omezení aktivity
- umístění na chladnější, stinné místo s dostatečným prouděním vzduchu, které je možné doplnit ovíváním
- nabídnutí chladné pitné vody
- u psů otřít ručníkem namočeným v chladné vodě břicho a slabiny, případně na chvíli namočit tlapky do chladné vody
- v případě přetrvávání problému je nutné navštívit bezodkladně veterinárního lékaře
Neochlazovat prudce, nepoužívat ledovou vodu!
Pokud organismu je teplo a hrozí přehřátí, rozšíří se jeho drobné periferní cévy, aby byly schopné pojmout více krve, která se tím na povrchu těla lépe ochladí. Pokud bychom zvíře namočili do ledové vody, dojde k okamžitému stažení těchto cév a účinné chlazení tím není možné. Dojde k přetížení oběhového systému, následovaného šokek, případně i náhlým úmrtím.
Prevence aneb jak předejít přehřátí
- v teplých dne neponechávat zvíře v autě
- pokud je zvíře v uzavřeném prostoru (myšlen je byt), zajistit dostatečnou cirkulace vzduchu
a průběžně kontrolovat teplotu prostředí - nezanechávat zvíře na přímém slunci
- volit aktivity přiměřené počasí
- v případě potřeby ochlazovat zvíře chladící dečkou či oblečkem
- zajistit nepřetržitý přístup k pitné vodě, ideálně chladné
Zdroje:
BRUCHIM, Yaron; HOROWITZ, Michal; AROCH, Itamar. Pathophysiology of heatstroke in dogs–revisited. Temperature, 2017, 4.4: 356-370.
FLOURNOY, W. Shannon; MACINTIRE, Douglass K.; WOHL, James S. Heatstroke in dogs: clinical signs, treatment, prognosis, and prevention. Compendium, 2003, 25.6: 422-431.
REECE, William O. Fyziologie a funkční anatomie domácích zvířat-2., rozšířené vydání. Grada Publishing as, 2011.
