Každé jaro se na českých loukách odehrává situace, která zůstává většině veřejnosti skryta. Období první senoseče se totiž časově překrývá s dobou, kdy mnoho druhů volně žijících živočichů přivádí na svět mláďata. Nejznámějšími oběťmi jsou srnčata, každoročně však hynou také zajíci, bažantí kuřata, koroptve, křepelky, ježci, plazi i další druhy využívající vysokou vegetaci jako úkryt nebo místo rozmnožování
Přitom současné vědecké poznatky ukazují, že značné části těchto úhynů lze účinně předcházet.
Proč srnčata neutíkají?
Mnoho lidí se domnívá, že mládě před přijíždějícím traktorem jednoduše uteče. Ve skutečnosti je tomu právě naopak.
Srnče je během prvních týdnů života vybaveno evolučně velmi účinnou strategií ochrany před predátory. Při pocitu ohrožení se instinktivně přitiskne k zemi, zůstává nehybné a spoléhá na své maskovací zbarvení i minimální pachovou stopu. Tato strategie po tisíce let fungovala proti přirozeným predátorům, proti moderní zemědělské technice se však stává smrtící. Ani hluk traktoru většinu srnčat nepřiměje k útěku.
Stejně ohrožena jsou i mláďata zajíců, ptáci hnízdící na zemi nebo ježci ukrytí ve vysoké trávě. Senoseč proto není pouze problémem jednoho druhu, ale celé zemědělské krajiny.
Ochrana není jen otázkou welfare
Usmrcení volně žijících zvířat při seči představuje především problém z hlediska jejich welfare. Má však i další důsledky.
Pokud se části kadáverů dostanou do senáže nebo siláže, mohou vytvořit podmínky pro množení bakterií rodu Clostridium, jejichž toxiny představují významné riziko pro hospodářská zvířata. Prevence úhynů proto chrání nejen volně žijící živočichy, ale přispívá také k bezpečnosti krmiv a snižování ekonomických ztrát v zemědělství.
Jak lze zvířata chránit?
Základem je včasná komunikace mezi zemědělci, myslivci a dobrovolníky. Pokud je termín seče znám s dostatečným předstihem, lze porost zkontrolovat a přijmout vhodná preventivní opatření.
Nejjednodušší metodou je pěší kontrola porostu, která je však u rozsáhlých luk časově velmi náročná. Používají se také pachové nebo akustické plašiče, jejichž účinnost je podle odborných studií proměnlivá. Dobrých výsledků lze dosáhnout také správnou organizací seče, například postupem od středu pozemku směrem k okrajům, který umožňuje zvěři opustit ohroženou plochu.
Nejúčinnější metodou současnosti jsou termovizní drony. Ty dokážou během několika minut vyhledat srnčata i další teplokrevné živočichy ukryté ve vysoké vegetaci. Nejvyšší úspěšnosti dosahují lety za časného rána, kdy je rozdíl mezi teplotou těla zvířete a okolního porostu nejvýraznější. Po nalezení jsou mláďata dočasně přemístěna mimo prostor seče a po jejím dokončení vrácena zpět, kde si je matka bez problémů najde.
Vedle dronů se rychle rozvíjejí také technologie instalované přímo na zemědělských strojích. Moderní optické a infračervené senzory dokážou rozpoznat ukryté zvíře před žací lištou a upozornit obsluhu nebo automaticky zvednout žací ústrojí. Dalším směrem vývoje jsou systémy využívající umělou inteligenci, které vyhodnocují obraz z kamer v reálném čase a pomáhají odlišit zvíře od okolní vegetace. Testují se rovněž elektronické plašiče, které se rozmísťují na loukách před plánovanou sečí a mají přimět srny, aby svá mláďata přemístily do bezpečnějších míst.
Dobrovolníci zachraňují tisíce životů
Přestože jsou moderní technologie stále dostupnější, jejich využívání je v České republice dosud založeno především na aktivitě mysliveckých spolků, pilotů dronů a dalších dobrovolníků. Ti každoročně věnují stovky hodin svého volného času tomu, aby ještě před východem slunce kontrolovali louky určené k seči.
Jejich práce si zaslouží velké uznání. Současně je však na místě zamyslet se nad tím, zda by ochrana volně žijících zvířat měla být závislá především na dobrovolnictví.
Je čas otevřít odbornou diskusi
Současný stav vědeckého poznání i technického vývoje již umožňuje významně omezit počet zvířat usmrcených při senoseči. Nabízí se proto otázka, zda by přijetí přiměřených preventivních opatření nemělo být standardní součástí odpovědného hospodaření.
Nejde o povinnost používat konkrétní technologii ani o požadavek, aby každý zemědělec vlastnil termovizní dron. Smyslem případné právní úpravy by mělo být stanovení obecné povinnosti přijmout účinná preventivní opatření odpovídající charakteru pozemku a současnému stavu vědy a techniky. Konkrétní způsoby jejich plnění by pak mohl stanovit prováděcí právní předpis a průběžně je aktualizovat podle vývoje nových technologií.
Ochrana zvířat při senoseči není překážkou moderního zemědělství. Naopak představuje příklad toho, jak lze využít současné technologie ke spojení efektivního hospodaření s odpovědným přístupem k přírodě a welfare zvířat.
Použitá literatura
BENDER, A. et al. Saving Bambi from the mower: Using a drone with thermal camera to evaluate a low-tech scaring technique to reduce roe deer fawn mortality during grass harvest. 2025.
ISRAEL, M. The use of low-cost UAVs for high-resolution investigation of vegetation and animal distribution. German Aerospace Center (DLR), 2011.
WANG, Y. et al. Deep learning for wildlife detection in thermal imagery. 2023.
PÖTTINGER Landtechnik GmbH. SensoSafe – Sensor technology for protecting wildlife during mowing. Technická dokumentace.
REUTERS. Swiss farmers use drones to find sheltering fawns before mowing. 2024.
