S příchodem podzimu se stává velmi aktuální téma otrav koní jedovatými rostlinami. Za normálních podmínek nejsou otravy u koní až tak běžné, protože kůň má přirozeně vyvinuté smyslové orgány k rozeznání jedovatých druhů rostlin, navíc takové rostliny mají většinou nepříjemnou chuť. S postupující domestikací se ale tyto instinkty postupně vytrácí. Ohroženi otravou jsou zejména koně, kteří na pastvě tráví málo času. Tito koně během krátkého časového úseku spasou na pastvě „všechno zelené“ na co narazí. Otráví se často také koně, kteří dlouhodobě nedostávají dostatečné množství krmení a svůj hlad zaženou spasením všech porostů, které jim na pastvě přijdou do cesty. A proč jsou otravy časté zrovna na podzim? Vlivem změny počasí se totiž rapidně snižuje potravní nabídka na pastvě a koně tak spasou veškerou zelenou hmotu, která na pastvě zbyla.
Podzimní dvounažky javoru klen
Otravy koní mají na svědomí zejména na podzim se vyskytující semena a na jaře klíčící semenáčky javoru. V těch je totiž obsaženo vysoké množství hypoglycinu A, který způsobuje rozpad svalových vláken. Typickým příznakem otravy je svalová slabost, záchvěvy nebo tuhnutí svalů, tmavé zabarvení moči v důsledku přítomnosti barviva myoglobinu a zrychlená srdeční a dechová frekvence. Dochází k ulehnutí a následně úhynu. Tento stav se nazývá atypická moypatie a až v 90 % případů dochází k úhynu.
Více o této rostině… Wikipedie
Starček přímětník
Starček je rostlina, která obsahuje pyrrolizidinové alkaloidy, jejichž nebezpečí spočívá v dlouhodobé kumulaci v játrech, které poškozují a také jsou karcinogenní a mutagenní. Otrava starčkem u koní se nazývá žďárská choroba a typickým projevem je žloutenka, sekundární fototoxicita a neurologické příznaky.
Více o této rostině… Wikipedie
Tis červený
Otrava tisem je velmi rychlá a nastává již při nízkých dávkách (pro koně stačí na vyvolání otravy 0,2–0,4 g rostliny/kg ž. hm.). Jedovatá je celá rostlina kromě červeného oplodí. Účinnou látkou otravy je alkaloid zvaný taxin. Tento alkaloid inhibuje vstup sodných a vápenatých iontů do buněk srdce, čímž snižuje kontrakce a vede až k jeho zástavě. První příznaky otravy začínají již 30 min po požití tisu a projevují se bolestmi břicha, srdečními arytmiemi, mělkým dýcháním, bezvědomím a následně smrtí.
Více o této rostině… Wikipedie
Bolehlav plamatý
V této rostlině se nachází těkavý alkaloid koniin. Nebezpečný je tím, že se vstřebává do organismu i inhalací. Typickým příznakem otravy je paralýza svalstva, která vede k obrně dýchacího ústrojí a následné smrti udušením za plného vědomí.
Více o této rostině… Wikipedie
Oměj šalamounek
Rostliny rodu oměj patří mezi nejjedovatější v Evropě. Jedovatá složka akonitin se vstřebává do organismu trávicím traktem, ale i sliznicemi a pokožkou. K otravě akonitinem stačí u koně opravdu malá dávka. Příznaky otravy se začínají objevovat do 20 minut po požití rostliny a smrt nastává v důsledku zástavy srdce nebo udušením za plného vědomí.
Více o této rostině… Wikipedie
Štědřenec odvislý
Jedovatý alkaloid cytisin se vyskytuje zejména v semenech štědřence. Otrava se projevuje postižením centrální nervové soustavy a poruchami srdeční činnosti. Dochází k selhání oběhu nebo zástavě dechu a následné smrti.
Více o této rostině… Wikipedie
Dalšími jedovatými rostlinami, se kterými se kůň může na pastvině setkat, jsou: zerav západní (thujon), zimostráz vždyzelený (cyklobuxin, buxamin), třezalka tečkovaná (fototoxicita), ocún jesenní (kolchicin), hasivka orličí (kyanogenní glykosidy), čirok obyčejný (kyanogenní glykosidy), rulík zlomocný (atropin) a další.
Prevence a první pomoc
Otravy jedovatými rostlinami mohou mít jak kumulativní charakter, tak i velmi rychlý nástup. Proto je potřeba pozorovat změny v chování koně, a v případě nástupu jakýchkoliv nežádoucích příznaků okamžitě volat veterinárního lékaře.
Nejúčinnější prevencí je pravidelně procházet pastvu a hledat jedovaté rostliny, které je potřeba okamžitě odstranit. Rizikovou skupinou jsou koně, kteří nedostávají dostatek krmiva a koně, kteří tráví na pastvě jen omezené množství času. Pokud je to tedy možné, prevencí může být i delší a častější pobyt koní na vhodné pastvě.
Zdroje:
ALLISON, K. A guide to plants poisonous to horses. Revised edition. London: J. A. Allen, 2011. ISBN: 978-0-85131-958-2
JANOŠÍKOVÁ, M., et al. Biologie pastvin pro koně. Náš Chov [online]. ČZU v Praze, 2022 [cit. 2022-11-07]. Dostupné z: https://naschov.cz/biologie-pastvin-pro-kone/
NOVÁK, J. Jedovaté rostliny kolem nás. Praha: Grada, 2007. ISBN: 978-80-247-1549-0
NOVOTNÁ, T., et al. Nejčastější otravy koní rostlinami na území České republiky: Projekt IVA VETUNI 2021 [online]. 2021 [cit. 2022-11-07].
ŠIROKÁ, Z., et al. Poruchy zdraví související s otravami zvířat [online]. Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, 2018 [cit. 2022-11-07].
