Pokusy na zvířatech a jejich alternativní metody

Testování na zvířatech je velmi aktuální téma, které se stává terčem zájmu zejména ochránců zvířat. Aniž byste si to uvědomovali, tak produkty, které každodenně používáte, jako je třeba mýdlo, kterým si doma myjete ruce, jsou většinou výsledkem testování na zvířatech. V současné době jsou pokusy na zvířatech prováděny zejména za účelem testování v oblasti farmacie, lékařství, kosmetiky nebo v potravinářství a průmyslu.

Pokusy v číslech

K pokusným účelům je podle statistik každoročně použito po celém světě asi 115 milionů zvířat. Toto číslo ale může ve skutečnosti být mnohem vyšší, protože jen některé země sbírají a zveřejňují informace o počtech zvířat použitých k těmto účelům. V České republice bylo v roce 2020 využito k pokusům 240 000 zvířat.

Nejčastěji používaná zvířata k testování

Podle zákona na ochranu zvířat proti týrání je pokusné zvíře definováno jako živý obratlovec, který je nebo má být použit k pokusům, s výjimkou člověka, včetně samostatně se živících larválních forem a plodů savců od poslední třetiny jejich běžného vývoje, nebo živý hlavonožec. Celosvětově jsou k pokusům nejčastěji využíváni potkani, myši, ryby, králíci, morčata, ptáci, kočky, psi a nehumánní primáti. V České republice jsou nejčastěji používanými laboratorními zvířaty myš laboratorní, potkan laboratorní, kur domácí a ryby. Nejvíce zvířat bylo použito k účelu ochrany přírodního prostředí v zájmu zdraví nebo 

dobrých životních podmínek lidí nebo zvířat.

Zásady a koncept 3 R

Provádění pokusů na zvířatech podléhá přísným podmínkám, nad jejichž dodržováním dohlíží Státní veterinární správa ČR a Ústřední komise pro ochranu zvířat. Musí být splněny specifické požadavky na prostory, vybavení a péči. Pokusy na zvířatech mohou probíhat pouze v nezbytných případech za podmínek stanovených zákonem a testování mohou provádět pouze odborně způsobilé osoby.Dále je nutné se držet metod minimalizujících počet používaných pokusných zvířat a jejich utrpení, které vychází z konceptu 3 R:

  1. Replacement = náhrada zvířat v pokusech jiným objektem. Zvířata jsou tedy používána pouze tehdy, když nelze dosáhnout výsledku jinou cestou.
  2. Reduction = dosažení stejného množství informací za použití nižšího počtu zvířat výběrem vhodné metody, druhu či kmene zvířat.
  3. Refinement = provádění všech procedur způsobem, který minimalizuje stres, bolest a utrpení zvířete, a to od jeho narození až po smrt. Jedná se zejména o klidné zacházení, používání šetrných metod a aplikaci analgetik.

Alternativní metody

Ačkoliv je v dnešní době alternativních metod pro použití pokusných zvířat několik, nelze říci, že by se v budoucnu pokusná zvířata přestala používat úplně. Jedná-li se o zdraví člověka, je nutné přijmout fakt, že při testování některých produktů a léčiv je nutné pokusná zvířata použít. U spousty druhů testování však lze využít již zmiňované alternativní metody, mezi které patří například metody in vitro, in silico a ex vivo.

  1. In vitro metody = použití buněčných a tkáňových kultur. Jedná se o rostlinné, živočišné nebo humánní buňky pěstované v laboratořích ve speciálních nádobách. Významné jsou tyto metody především pro oblast imunologie a vakcinologie.
  2. In silico metody = matematické a počítačové modely. V principu jde o simulaci fungování živých organismů a průběhu chemických reakcí. Počítačové modely mohou předpovědět toxicitu látek na základě jejich molekulární struktury.
  3. Ex vivo metody = využití orgánů a částí těl uhynulých zvířat.

Pokusy na zvířatech hrály a hrají velmi důležitou roli v biomedicínském rozvoji a je zřejmé, že zatím není možné, aby se některé pokusy bez zvířat obešly. Zvířata by ale měla být využívána jen v nejnutnějších případech. Je také důležité snažit se o využití co nejmenšího počtu pokusných zvířat a zajištění co nejlepších životních podmínek. 

Zdroje:

About Animal Testing. Humane Society International [online]. 2012 [cit. 2021-11-04]. Dostupné z: https://www.hsi.org/news-media/about/

ČR: Přehled druhů zvířat a jejich spotřeby k pokusným účelům v roce 2020. EAGRI [online]. 2021 [cit. 2021-11-04]. Dostupné z: https://eagri.cz/public/web/mze/ochrana-zvirat/pokusna-zvirata/prehled-zvirat-pouzitych-k-pokusum/tabulky/

JEBAVÝ, Lukáš. Chov laboratorních zvířat: [učební text pro vyučovaný předmět Chov laboratorních zvířat]. Vyd. 1.  Praze:Česká Zemědělská univerzita, 2011 s. 145. ISBN 978-80-213-2178-6.

Pokusů na zvířatech bude i nadále ubývat. Státní veterinární správa [online]. 2003 [cit. 2021-11-04]. Dostupné z: https://www.svscr.cz/pokusu_na_zviratech_bude_i_nadale_ubyvat/

Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [vid. 4. 11. 2021]. Dostupné z: https://www.aspi.cz/products/lawText/1/39964/1/2 

02/12/2021

Autor: Bc. Eva Šťastná
Kategorie: Magazín | Zdraví

Poradna

Ptáte se...

  • Co je považováno za týrání zvířat?
  • Je možné doma chovat medvěda?
  • Za jakých podmínek mohu pohřbít psa nebo jiné domácí zvíře na zahradě?
  • Kdo a při jakém počtu musí oznamovat chov psů?
  • Jsou stanoveny nějaké podmínky pro převoz koně?
  • Našel jsem zraněnou srnku, mohu si ji nechat na zahradě?

Více

Partneři a sponzoři