S teplým jarním počasím výrazně roste aktivita klíšťat, která jsou přenašeči závažných onemocnění. Některá z nich jsou na našem území poměrně nová a nemusí být vždy hned diagnostikována. Majitelé by proto měli věnovat pozornost náležité ochraně svých zvířat.
Klíště obecné
Klíště obecné (lat. Ixodes ricinus) je nejrozšířenějším druhem v Evropě, včetně Česka. Typicky se vyskytuje v listnatých a smíšených lesích, v hájích a na lesních loukách. Vysoký výskyt je v blízkosti lesních cest a cestiček, postupně pronikají však i na zahrady a do městských oblastí, kde je vysoký výskyt hostitelů. Těmi jsou jako u většiny ostatních druhů klíšťat savci včetně člověka a zájmových i hospodářských zvířat. Na své hostitele může přenášet široké spektrum patogenů, mezi které patří virus klíštové encefalitidy a bakterie komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato, způsobující lymskou boreliózu.
Piják lužní
V posledních letech se poměrně rychle z omezené oblasti jihovýchodního cípu Moravy rozšířilo největší a nejnápadnější klíště v Česku, piják lužní (lat. Dermacentor reticulatus). Na své hostitele aktivně čeká na vrcholcích vegetace, stéblech trav a nízkých keřích, v širokém spektru biotopů, a to především za teplých slunných jarních a podzimních dnů. Nejvýznamnějším patogenem přenášeným tímto druhem klíšťat je Babesia canis, dále pak Babesia caballi (způsobující babesiózu koní), Rickettsia raoultii (původce lymfadenopatie přenášené klíšťaty), Francisella tularensis (tularémie) a Coxiella burnetii (původce Q horečky).
Z prováděných screeningů klíšťat odebraných v terénu vyplývá, že v určitých oblastech se Babesia canis vyskytuje až u 15 % (Polsko, Slovensko) dospělých klíšťat tohoto rodu.
Klíšť lužní
Klíšť lužní (lat. Haemaphysalis concinna) je dalším druhem, který se rozšiřuje do vhodných biotopů z jihovýchodu Moravy. U tohoto druhu klíšťat byla zjištěna široká škála známých patogenů přenášených klíšťaty, jako je Borrelia burgdorferi sensu lato (původce lymeské borreliózy), Coxiella burnetii , Francisella tularensis, Babesia divergens (zodpovědná za babesiózu skotu), Babesia canis nebo Anaplasma phagocytophilum (lidská granulocytární anaplazmóza a klíšťaty přenášená horečka přežvýkavců).
Kdy vyhledat veterinárního lékaře
U těch nejzávažnějších onemocnění, která jsou přenášena klíšťaty, se takzvaně hraje o čas. Může být tedy až fatální odkládat návštěvu veterinárního lékaře v případě, kdy se u zvířete projeví horečka společně s některým z dalších symptomů jako je letargie, slabost, nechutenství, tmavá moč, bledé nebo ikterické sliznice, kulhání, projevy bolesti kloubů, nekoordinovaný pohyb, křeče. Veterinárního lékaře je pak vhodné upozornit na možnost napadení klíštětem s ohledem místa pobytu psa v předchozích dnech. Na tom je pak provedení vystření nezbytných pro stanovení správné diagnózy a zahájení léčby.
Babesióza (lat. Babesica canis)
Babesióza byla donedávna spojena spíše s návštěvou jižních destinací Evropy. S ohledem na rozšíření pijáka lužního, ale i klíště lužního, v Česku, se s ní však může setkat i zvíře, které se prokazatelně pohybovalo poslední měsíc (inkubační doba je 1-3 týdny), jen na zahradě za rodinným domkem či v parku na sídlišti. Tento parazit, přenesý do zvířete slinami infikovaného klíštěte, napadá eryrocyty (červené krvinky). Zaznamenán byl i přenos transplacentární, z matky na štěňata.
Zjevnými příznaky, které nemusí být jednoznačné či se nemusí projevovat všechny souběžně, patří horečka, letargie, slabost, nechutenství, bledé nebo ikterické sliznice, tmavá moč.
Pokud se babisióza neléčí nebo nezačne léčba včas, může následovat smrt ve spojení s anémií anebo onemocněním jater. Včasná diagnóza a zahájení odpovídající léčby je tedy zásadní. Pro diagnostiku je užívána kombinace vyšetření krve zahrnují provedení krevního nátěru, který však pro netrénované oko nemusí být pozitivní, a PCR test. Při prvním podezření je možné vyšetření zahájit dostupnými rychlým diagnostickým testem na principu detekce protilátek v krvi.
Samotná léčba pak spočívá zpravidla v jednorázovém nebo opakovaném podání přípravku Imidocarb, doplněném o případnou symptomatickou léčbu.
Prevence
S ohledem na závažnost onemocnění přenášených klíšťaty je více než žádoucí prevence. U psů a koček je k dispozici řada repelentní přípravků, ať již se jedná o obojky, spreje, spot-on pipety či tablety. Při návštěvě biotopů oblíbených klíšťaty může být vhodná i kombinace repelentů, kdy je před výletem použit ke stávající ochraně, obojku, spot-on pipety či tablkety, jako doplňková ochrana sprej. Vždy však pozor, neboť co je určeno pro psy, může být pro kočky silně toxické!
Proti určitým onemocněním je možné aplikovat vakcíny. Ty doporučí a aplikuje s ohledem na konkrétní zvíře vždy veterinární lékař.
Často podstatnou roli v přenosu infekce má doba přisátí klíštěte. Proto je vhodné provádět v inkriminované období se zvýšenou aktivitou klíšťat kontrolu zvířete po návratu z procházky nebo rutinně, každý den. V případě svého pozemku je vhodné minimálně pravidelné sečení trávy.
Zdroje:
DANĚK, O., HURNÍK, P., JAROŠOVÁ, J. et al. The distribution of Dermacentor reticulatus in the Czech Republic re-assessed: citizen science approach to understanding the current distribution of the Babesia canis vector. Parasites & Vectors, 2022, vol. 15, no. 132.
FÖLDVÁRI, G., ŠIROKÝ, P., SZEKERES, S. et al. Dermacentor reticulatus: a vector on the rise. Parasites & Vectors, 2016, vol. 9, no. 314.
MIERZEJEWSKA, E.J., PAWEŁCZYK, A., RADKOWSKI, M. et al. Pathogens vectored by the tick, Dermacentor reticulatus, in endemic regions and zones of expansion in Poland. Parasites & Vectors, 2015, vol. 8, no. 490.
RYBÁŘOVÁ, M., ŠIROKÝ, P. Occurrence of Anaplasma phagocytophilum in three sympatric tick species in South Moravia, Czech Republic. Biologia, 2017, vol. 72, pp. 365–369.
ŠIROKÝ, P., KOUDELA, B., KAZIMÍROVÁ, M. et al. Sympatric occurrence of Ixodes ricinus, Dermacentor reticulatus and Haemaphysalis concinna ticks and Rickettsia and Babesia species in Slovakia. Ticks and Tick-borne Diseases, 2014, vol. 5, no. 6, pp. 600–605.
WEINGART, Christiane, HELM, Christina S., MÜLLER, Elisabeth, SCHÄFER, Ingo, SKRODZKI, Marianne, VON SAMSON-HIMMELSTJERNA, Georg, KRÜCKEN, Jürgen, KOHN, Barbara. Autochthonous Babesia canis infection in 49 dogs in Germany. Journal of Veterinary Internal Medicine, 2023.
