Volně žijící kočky jsou běžným jevem v téměř každé české vesnici. V některých lokalitách však jejich výskyt přeroste běžně tolerovaný rámec a obce s ohledem na zabezpečení veřejného pořádku a ochranu veřejného zdraví hledají řešení.
Jsou řešením kastrační programy?
Často zvažovaným řešením jsou kastrační programy, spočívající v odchytu volně se pohybujících koček, jejich následná kastrace pověřeným veterinárním lékařem a jejich následné vypuštění.
Takové jednání postrádá oporu v českém právním řádu, přičemž některé postupy mohou být přímo protiprávní, jak vyplývá z následujícího rozboru.
Z pohledu platné legislativy
Dle § 3 písm. i) zák. č. 246/1992 Sb., o ochraně zvířat proti týrání (ZOZPT) je opuštěným zvířetem zvíře původně v lidské péči, které není pod přímou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a ze zjištěných skutečností vyplývá, že ho jeho chovatel opustil s úmyslem se jej zbavit nebo ho vyhnal. To zpravidla nelze bez prohlášení chovatele nebo důvěryhodných důkazních prostředků.
Podle stavu zvířete, lze vyvodit úsudek, avšak vždy se bude jednat o nezávazný názor, který není právně relevantní.
Toulavé zvíře je možné odborně v souladu s ZOZPT odchytit, následně umístit do útulku a pokračovat dle příslušných ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zejména pak § 1051, 1058, 1059. Až po uplynutí 2, resp. 4 měsíců od nálezu, se může ten, kdo ke zvířeti nabyl vlastnické právo, rozhodnout pro jeho kastraci.
Pokud by bylo vykastrováno odchycené zvíře, které svému majiteli uniklo, mohl by se tento domáhat náhrady škody. V případě některých plemen koček, chovaných za účelem reprodukce, by škoda mohla být vyčíslena v řádu statisíců Kč. S vysokou pravděpodobností by žaloba o náhradu škody byla v takovémto případě úspěšná.
Další klíčový rozpor lze shledat ve vypuštění odchycené a kastrované kočky. Kočka domácí (Felis catus) není zvířetem volně žijícím ve smyslu definice ZOZPT, ale zvířetem v zájmovém chovu. Vypuštění je dle ZOZPT týráním. Její přirozené prostředí je u člověka, nikoliv v lese nebo v průmyslové zóně bez právně odpovědného majitele.
Navíc stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) často zdůrazňuje, že nekontrolované vypouštění koček do přírody vede k predaci chráněných druhů (zpěvné ptactvo, ještěrky), což je v rozporu se základním účelem platné právní úpravy a podle mnohých právních názorů i porušením evropské směrnice o ochraně volně žijících ptáků.
Možné řešení
Vhodným řešením, pro snížení výskytu ferálních koček, v souladu se zákonem, jsou kastrační programy koček ve spolupráci s jejich majiteli, kdy obec prostřednictví osvěty chovatele seznámí s touto problematikou a případně se finančně podílí na úhradě nákladů na provedené kastrace. To může být doplněno o odchyt domnělých opuštěných zvířat, která se za dodržení výše uvedených podmínek stanovených občanský zákoníkem, stanou vlastnictvím nových chovatelů. Dle § 13b odst. 1 písm. b) ZOZPT obec může provést finanční nebo jiné zvýhodnění osob, které se ujaly péče o toulavé nebo opuštěné zvíře, zejména psa nebo kočku. Z důvodu budoucí identifikace zvířat je velmi vhodné provést jejich čipování.
Cílem tohoto textu není hodnocení smyslu kastračních programů jako takových, ale upozornění, že jejich provádění je v rozporu s planými právními normami, jejichž úprava by primárně měla vzejít od gestorů dotčených právních předpisů.
